Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Informace – výstavba silnice R35 a technologie oprav silnic

21. 02. 2013

Předmět žádosti o informace:

 

Jaký je současný stav okolo výstavby silnice R35 přes Český ráj. Jaké přípravy nyní probíhají k plánované stavbě a jak je zajištěno financování? Také prosím o informaci, zda je nutný výkup pozemků a jak probíhá?
Dále bychom se rádi dotázali ohledně investic kraje do oprav silnic ve vašem kraji za poslední 2 roky. Jaká částka byla uvolněna, a k jakým změnám v rámci těchto investic došlo. Na základě informací, se kterými se na nás obrací občané je stav stále neutěšený a zásadní rozdíly v kvalitě nebyli zaznamenány. Můžete se prosím i vyjádřit jaká technologie je při opravách nejvíce využívána a následně, zda silnice opravujete pomocí metody zažehlování? www.youtube.com/watch?v=QruOlKDTXuI

Tuto problematiku je nutné řešit, jelikož tento stav je neutěšený a přetrvává delší dobu.
 

Odpověď:

1)      Jaký je současný stav okolo výstavby silnice R35 přes Český ráj. Jaké přípravy probíhají k plánované stavbě a jak je zajištěno financování? Také prosím o informaci, zda je nutný výkup pozemků a jak probíhá.

Politika územního rozvoje ČR 2008 (dále jen PÚR ČR 2008), republikový nástroj územního plánování, zapracovává v článku 114 koridor kapacitní silnice S5 v úseku R10/R35 (Mnichovo Hradiště-Rádelský Mlýn) – Úlibice (E442). Dále PÚR ČR 2008 uložila úkol pořídit územní studii, kterou bude proveden výběr koridoru kapacitní silnice S5.

Zásady územního rozvoje Libereckého kraje (dále jen ZÚR LK), které byly vydány v roce 2011, zpřesnily koridor kapacitní silnice S5 z PÚR ČR 2008 dle požadavků dotčených orgánů podle „Studie proveditelnosti a účelnosti silnice R35“, jejímž zpracovatelem byla společnost Valbek, spol. s r.o., a to do koridoru územní rezervy D01B pro kapacitní silnici S5, který byl vymezen pro tzv. severní variantu v úseku Ohrazenice – Turnov – Rovensko pod Troskami – hranice LK (Úlibice). Dále ZÚR LK zobrazily ve výkrese širších vztahů územní rezervu pro tzv. jižní variantu, která se nalézá mimo území Libereckého kraje.

„Územní studie koridoru kapacitní silnice R10/R35 Mnichovo Hradiště – Rádelský Mlýn – Úlibice“zpracovala firma Ateliér T-plan, s.r.o., byla pořízena podle úkolu z PÚR ČR 2008 Ministerstvem pro místní rozvoj v roce 2012 a je dostupná na jeho webu pod odkazem:

/cs/Stavebni-rad-a-bytova-politika/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Informace-Udalosti/Uzemni-studie-koridoru-kapacitni-silnice-S5-usek.

Protože kapacitní silnice S5 bude rychlostní silnicí nebo silnicí I. třídy a tudíž bude ve vlastnictví státu (Ministerstvo dopravy ČR). Správcem těchto komunikací je Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 546/56, 140 00 Praha 4:

/a>

Z tohoto důvodu je nutné obrátit se s dalšími dotazy přímo na tuto instituci.

2)      Stav krajských komunikací

KÚ LK OD sděluje, že stav krajských komunikací je každoročně monitorován. Krajská správa silnic Libereckého kraje, příspěvková organizace (dále jen KSS LK), jakožto správce této infrastruktury, před zimním období zmapovala stav vozovek na silnicích II. a III. třídy a na základě toho vytvořila seznam nejvíce poškozených úseků silnic II. a III. třídy, které vykazují takový stav, který nesplňuje podmínky provozní způsobilosti ze strany výskytu poruch a je třeba provést jejich celoplošnou opravu. Předmětný seznam nejvíce poškozených krajských silnic, který je v příloze č. 1, obsahuje celkem 105 akcí o finančním odhadovaném objemu cca 820 mil. Kč. Jedná se o opravy vozovek krajských silnic o celkové délce cca 230 km.

Stav povrchu vozovek silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji je vyhodnocován každoročně na základě sběru poruch vozovek. Sběr poruch se řídí technickými podmínkami TP 82 - Katalog poruch netuhých vozovek a TP 87 - Navrhování údržby a oprav netuhých vozovek. V roce 2010 byly TP 87 novelizovány a hodnoty pro zařazování vozovek do jednotlivých kategorií byly zpřísněny. Následující zatřídění vozovek je nadále dle původních TP 87. Sběr poruch pro potřeby sledování stavu povrchu vozovky se provádí metodou „pomalu jedoucího vozidla“ se záznamem dat do počítače. Tento sběr provádí pro Liberecký kraj firma Pavex, spol. s r.o., Brno, a to od roku 2000.

Poslední sběr dat poruch vozovek na silnicích Libereckého kraje byl proveden v květnu roku 2012 na celé síti silnic II. třídy, tj. 482 km, a na cca 1/2 silnic III. třídy, tj. 785 km. Po detailním zpracování poruch na každém úseku byla provedena jejich sumarizace do skupin se stejným charakterem porušení odpovídající i stejné technologii údržby, respektive opravy. Z analýzy poruch na základě TP 87 je následně provedeno zatřídění jednotlivých úseků sledované silniční sítě do 5 kategorií dle stavu porušení od hodnocení stavu „výborný“ po „havarijní“. Pro zatřídění úseků je rozhodující procento porušení plochy v úseku poruchou s největším - rozhodujícím rozsahem poruch. Ke konci kalendářního roku, je vždy proveden přepočet sběru dat a to v závislosti na skutečně opravených úseků silnic ve druhé polovině roku. Z hodnocení vyplývá, že 761 km (36,4 %) silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji je hodnoceno jako havarijní a u téměř 344 km (16,4 %) silnic je jejich stav nevyhovující, tedy takový, že silnice nesplňují podmínky provozní způsobilosti ze strany výskytu poruch a je třeba provést jejich opravu nebo údržbu.

Stav povrchu vozovek silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji v letech 2006 až 2012

Stav povrchu vozovek

Silnice II. a III. třídy v km

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Výborný

337,351

367,304

364,414

526,163

447,169

230,197

154,378

Dobrý

606,878

419,694

579,403

383,528

397,198

566,456

578,137

Vyhovující

339,047

345,016

251,254

358,625

399,604

283,428

255,284

Nevyhovující

439,206

516,251

546,774

401,759

425,999

357,561

344,127

Havarijní

380,212

451,739

357,871

421,327

423,428

656,164

761,282

Celkem

2 102,694

2 100,004

2 099,716

2 091,402

2 093,398

2 093,806

2 093,806

Po aktualizaci a přepočítání stavu k 31. 12. 2012, tedy s přihlédnutím ke skutečně opraveným úsekům silnic II. a III. třídy v roce 2012 vyplývá, že 35,7 % (746 km) silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji je hodnoceno jako havarijní a 16,2 % silnic (338 km) má stav nevyhovující (viz. příloha č. 4).

Při porovnání délky nejvíce poškozených úseků, které vytipovala a navrhla KSS LK k opravě v letošním roce (cca 230 km), s délky úseků, které jsou dle posledního sběru poruch z května roku 2012 ve stavu nevyhovující a havarijní (cca 1 005 km) vyplývá, že na cca 775 km úseků silnic a II. a III. třídy nejsou navrženy celoplošné opravy vozovek. Oprava veškerých vozovek silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji, které jsou ve stavu havarijní a nevyhovující se odhaduje zhruba na 3 miliardy Kč bez započtení nákladů na opravy součástí a příslušenství silnice (mosty, propusty, opěrné zdi, dopravní značení apod.). 

V současné době nejsou alokovány v rozpočtu kraje žádné finanční prostředky právě na velkoplošné opravy silnic. V příloze č. 1 je uveden seznam nejvíce poškozených úseků silnic II. a III. třídy, ze kterého rezort dopravy navrhuje v případě vyčlenění finančních prostředků realizovat v letošním roce vybrané akce.

V přílohách č. 2 a 3 je uveden seznam havarijních objektů na silnicích ve vlastnictví kraje tak, jak byl vyhodnocen oddělením inspekce silniční sítě, které vzniklo u KSS LK. Seznam havarijních objektů je vytvořen s vyznačením naléhavosti opravy, včetně popisu poškození a popisu stavu, který může nastat v případě, že nebude závada odstraněna. Neodkladné havarijní objekty s návrhem opravy v roce 2013 jsou odhadovány na cca 13,1 mil. Kč včetně DPH za celý Liberecký kraj a i tato částka je navržena k vyčlenění z finanční rezervy kraje na opravu těchto objektů v letošním roce. Bude tedy záležet na Zastupitelstvu Libereckého kraje, zda požadované finanční prostředky uvolní.

Vznikem krajů převzaly kraje úseky silnic II. a III. třídy v nedostatečném stavu a bez jakýchkoliv finančních prostředků na jejich opravu či údržbu. V Libereckém kraji se jednalo konkrétně o 2 110 km silnic. Vzhledem k tomu, že kraje převzaly od státu silnice II. a III. třídy v „zanedbaném“ stavebním a dopravně technickém stavu, s nedostatečným finančním krytím jejich oprav či údržby a zejména převzaly některé úseky silnic, které svým charakterem neodpovídají zařazení do kategorie silnice, nechal Liberecký kraj vypracovat dokument o kategorizaci silnic II. a III. třídy v Libereckém kraji, tzv. „Normovou kategorizaci krajských silnic II. a III. třídy“, kterou schválilo Zastupitelstvo Libereckého kraje usnesením č. 46/04/ZK ze dne 16. 3. 2004. V předmětné kategorizaci jsou mimo jiné navrženy i úseky pozemních komunikací, které jsou zařazeny do silniční sítě, konkrétně do kategorie silnice II. nebo III. třídy, avšak nemají charakter silnice dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a jsou proto navrženy k vyřazení ze silniční sítě.

Jedná se o úseky silnic, které slouží převážně místní dopravě na území obce (viz. příloha č. 5). Liberecký kraj postupně tyto úseky silnic vyřazuje ze silniční sítě a následně nabízí obcím jejich bezúplatný převod včetně pozemků pod silnicemi. V příloze č. 6 je pro informaci uveden seznam změn v silniční síti od vzniku krajů a přehled obcí, se kterými bylo jednáno. V případě vyčlenění finančních prostředků z rozpočtu kraje na velkoplošné opravy je navrženo upřednostnit opravy úseků silnic, které budou předány po opravě obcím.

3)      Jaká částka ohledně investic kraje do oprav silnic za poslední 2 roky byla uvolněna a k jakým změnám v rámci těchto investic došlo

Částky, které vynaložil Liberecký kraj za poslední 2 roky prostřednictvím KSS LK na investice a opravy do krajských komunikací, jsou uvedeny v následující tabulce:

 

2011

2012

Celkem 2011 – 2012

Investice

153 268 218,20 Kč

308 385 709,91 Kč

461 653 928,11 Kč

Opravy

90 087 454,78 Kč

63 842 729,06 Kč

153 930 183,84 Kč

Celkem

243 355 672,98 Kč

372 228 438,97 Kč

615 584 111,95 Kč

Seznam jednotlivých akcí je uveden v Příloze č. 7

 4)      Jaká technologie je při opravách nejvíce využívána a zda silnice jsou opravovány pomocí metody zažehlování

Z největší části se jedná o opravu koberců formou výměny krytu vozovky, což znamená odfrézování vrstvy cca 50 mm a položení nové obrusné vrstvy ve stejné tloušťce. Tato metoda se používá v intravilánu, kde se nemůže navyšovat niveleta vozovky). V extravilánu se většinou používá vyrovnávka stávající komunikace a položení nové obrusné vrstvy 50mm.

V ojedinělých případech (převážně akce financované z Regionálního operačního programu) dochází k výměně celého konstrukčního souvrství komunikace, což bylo realizováno např. u projektu „Rekonstrukce ulice 5.května v Turnově“. U projektu „II/287 Kokonín – Bratříkov“ byla použita metoda recyklace za tepla.

Pokud se týká oprav silnic pomocí metody „zažehlování“, byla tato metoda vyzkoušena v roce 2011. I v plánu oprav na rok 2013 je vyzkoušení této metody opravy na dalších komunikacích, avšak k zásadnějším velkým opravám není tato metoda využívána.         

 

Přílohy:

Příloha č. 1 - Seznam nejvíce poškozených úseků silnic (__)

Příloha č. 2 - Seznam havarijních objektů oblast západ (__)

Příloha č. 3 - Seznam havarijních objektů oblast východ (__)

Příloha č. 4 - Mapa stavu povrchů vozovek k 31. 12. 2012

Mapa stavu povrchů vozovek k 31. 12. 2012

Příloha č. 5 - Seznam úseků silnic navržených k vyřazení (__)

Příloha č. 6 - Přehled obcí a stav vyjednávání (__)

Příloha č. 7 - Přehled investic a oprav na krajských komunikacích (__)

Mgr. Kubíčková Michaela
michaela.kubickova@kraj-lbc.cz
Telefon: 485226383
Mobil: 739541521