Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který současné standardy splňuje.

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte web Libereckého kraje. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Přeskočit navigaci a přesunout k obsahu Přeskočit obsah stránky a přesunout k patičce

Stavba opěrné zdi a oplocení na pozemcích p.č. 2480/1, 2480/7 a 2480/8 v k.ú. Vratislavice nad Nisou

Ing. Kateřina Jandlová

odborný zaměstnanec právního oddělení

  • 29. 01. 2021 12:43

Sdílet článek

Předmět žádosti: žadatel požadoval informace týkající se zamítnuté žádosti na stavbu opěrné zdi a oplocení na pozemcích p.č. 2480/1, 2480/7 a 2480/8 v k.ú. Vratislavice nad Nisou, resp. požadoval uvedení dalších možností, při jejichž splnění by mohly být tyto stavby povoleny.

Odpověď na žádost: KÚ LK sdělil žadateli následující: 

V případě uváděných odvolacích řízení vedených u Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru územního plánování a stavebního řádu (dále jen „správní orgán“) pod sp.zn: OÚPSŘ 289/2019 OSŘ a sp.zn.: OÚPSŘ 288/2019 OSŘ se jednalo o potvrzení rozhodnutí stavebního úřadu (Magistrát města Liberec, stavební úřad) o zamítnutí Vaší žádosti na vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení k navýšení opěrné zdi na pozemcích p.č. 2480/1, 2480/7 a 2480/8 v k.ú. Vratislavice nad Nisou (dále jen „předmětná stavba“), kdy se v rámci těchto dvou odvolacích řízení jednalo v podstatě o dvě etapy navrhovaného záměru. V daném případě se jedná o rozhodnutí odvolacího správního orgánu, proti kterému je již nepřípustný prostředek obrany v podobě odvolání, jak stanoví ust. § 91 odst. 1 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád.

Pokud jde o problematiku přehodnocení (přezkoumávání) již pravomocných rozhodnutí, u kterých byla řízení o jejich vydání již pravomocně ukončena, je třeba uvést a současně zdůraznit, že oprávnění správního orgánu, který je nadřízeným krajského úřadu k přezkoumávání rozhodnutí (zahájení přezkumného řízení) však nejsou neomezená. Naopak platí, že má-li dojít k zásahu do již účinného rozhodnutí apod., které vydal krajský úřad, musí být splněna celá řada poměrně přísných požadavků (podmínek) daných zákonem, či z něho vyplývajících (viz např. ust. § 94 a násl. správního řádu).

Jednou z podmínek zákona je skutečnost, že přezkumné řízení lze zahájit jen ve lhůtě jednoho roku od nabytí právní moci rozhodnutí, které má být přezkoumáváno. V daném případě je situace taková, že rozhodnutí sp.zn.: OÚPSŘ 288/2019 OSŘ nabylo právní moci dne 25. 1. 2020 a rozhodnutí sp.zn: OÚPSŘ 289/2019 OSŘ nabylo právní moci dne 29. 1. 2020. U těchto rozhodnutí tedy již uplynula lhůta, ve které je možné usnesením zahájit standartní přezkumné řízení, kdy ale není vyloučena možnost vydání rozhodnutí ve zkráceném přezkumném řízení podle ust. § 98 správního řádu. V případě rozhodnutí v přezkumném řízení (a to platí i pro zkrácené přezkumné řízení) platí, že rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí ve věci (viz ust. § 97 odst. 2 správního řádu). V případě podání podnětu k zahájení zkráceného přezkumného řízení by toto řízení provádělo Ministerstvo pro místní rozvoj.

Pro úplnost lze dodat, že se v případě přezkumného řízení nejedná o klasický opravný prostředek, směřující proti pravomocnému rozhodnutí správního orgánu, neboť účastníci řízení, v němž bylo vydáno správní rozhodnutí, jež nabylo právní moci, nejsou aktivně legitimováni k podání návrhu na zahájení přezkumného řízení, protože jde o řízení, které se zahajuje z moci úřední. K provedení přezkumného řízení mohou sice účastníci řízení dát podnět (ust. § 94 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, dále jen „správní řád“), ten však není návrhem na zahájení správního řízení a jeho podáním není přezkumné řízení automaticky zahájeno, tj. nejedná se o návrh ve smyslu ust. § 44 odst. 1 správního řádu. Svou povahou je tedy přezkumné řízení dozorčím prostředkem uplatňovaným především nadřízenými orgány vůči rozhodnutím vydanými správními orgány podřízenými.

Další možností obrany proti rozhodnutí odvolacího orgánu je potom podání žaloby ve správním soudnictví podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní.

Po pečlivém správním uvážení bylo jak stavebním úřadem, tak i odvolacím orgánem vyhodnoceno, že předmětná stavba neodpovídá požadavkům ust. § 20 vyhl. č 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, neboť jejím umístěním by došlo ke zhoršení kvality prostředí a hodnoty území, což je nepřípustné. Především je nutné poukázat na to, že předmětná stavba svým objemem (rozsahem) není proporcionální ve vztahu k území, do kterého je umísťována, což neodpovídá charakteru uspořádání daného území. S ohledem na výše uvedené předmětná stavba tak není v souladu s veřejným zájmem, neboť odporuje základním cílům a úkolům územního plánování uvedeným v ust. §§ 18 a 19 stavebního zákona.

K Vašemu dotazu, týkající se toho, zdali by nové odůvodnění (zdůvodnění stavby v území) předmětné stavby znamenalo, že stavbu bude možné povolit, správní orgán uvádí, bez toho, aniž by jakkoliv předjímal výsledek možného budoucího projednání předmětné stavby, že správní orgány jsou při svém posuzování žádosti povinny postupovat jednotně, proto by další (nové) odůvodnění žádosti (za předpokladu stejného řešení předmětné stavby) pravděpodobně neznamenalo, že by mohla předmětná stavba být povolena. K tomu lze uvést, že správní orgány jsou ve smyslu ust. § 8 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu povinny dbát vzájemného souladu všech postupů, kdy se dále předpokládá i předvídatelnost rozhodování správních orgánů. Na druhou stranu však platí, že každou nově podanou žádost je nutné posuzovat dle předložené projektové dokumentace. Je nutné zdůraznit, že hlavním důvodem zamítnutí žádosti bylo, že předmětná stavba není v souladu se základními podmínkami a kritérii pro umísťování staveb, včetně nezbytných odstupů staveb a dále, že její část způsobí zhoršení rozhledových podmínek do přilehlé ulice Pod Skalkou. V tomto případě se jedná o těžko zpochybnitelné skutečnosti, které nelze zhojit toliko novým odůvodněním podobného (a obzvláště identického) návrhu stavby, pokud se i nadále bude jednat o nepřípustnou změnu v území z hlediska její hmotové podstaty a umístění v území (zásahu do prostředí, ve kterém má být umístěna).  

Sdílet článek

Zpět
Přeskočit patičku a přesunout na konec stránky Zpět na začátek stránky