Zákonodárná iniciativa LK

Předmět žádosti: Žadatel žádal o poskytnutí následujících informací:

1) Váš kraj využil zákonodárnou pravomoc podle § 35 odst. 3) z. č. 129/2000 Sb., o krajích 12 krát
zákonodárnou iniciativu. Nebyla zde snaha využít iniciativu vícekrát?

2) Bude zastupitelstvo do konce mandátu využívat tuto pravomoc?

3) Kolik zaměstnanců/pracovníků Krajského úřadu se věnuje problematice zákonodárné iniciativě?

4) Když váš kraj připravuje návrh zákona, jak probíhá celá procedura? Jaká je dělba práce mezi
volenými politiky a úředníky? Spolupracují s vámi externí právníci či kanceláře? Probíhají konzultace
s odborníky v daném oboru? Existuje platforma (například v rámci Asociace krajů ČR), na níž kraje
konzultují svoji zákonodárnou iniciativu mezi sebou?

5) Jak jste aktivní v připomínkování vládních návrhů zákonů?

Odpověď:

1) Snaha kraje využít zákonodárnou iniciativu je samozřejmě maximální. Je uplatňována
vždy, když může kraji přinést nějaký efekt nebo vyřešit déletrvající palčivý problém. V posledním
volebním období 2016-2020 se kraj snažil zejména o spravedlivější přerozdělení daňových příjmů
předložením novely zákona o rozpočtovém určení daní, a o zmírnění dopadů poklesu daňových
příjmů v souvislosti s epidemií Covid-19. Aktuálně je v Poslanecké sněmovně připraven k 1. čtení
návrh změny zákona o Státním fondu podpory investic, o obcích, o hlavním městě Praze, a zákona o
daních z příjmů, jehož smyslem je umožnit převod majetku obce za cenu nižší než obvyklou na
fyzické osoby – nájemníky bytů v bytových domech postavených se státní dotací.

2) Ano, samozřejmě zastupitelstvo kraje bude využívat tuto svou pravomoc i ve stávajícím
volebním období 2021-2024.

3) Na krajském úřadě není speciální oddělení či odbor, jehož náplní práce by byla toliko
problematika zákonodárné iniciativy. Pokud politická reprezentace hodlá předložit zákonodárnou
iniciativu k projednání orgánům kraje, spolupracuje na tvorbě materiálu a následném předložení
schváleného návrhu zákona Poslanecké sněmovně PČR právní odbor krajského úřadu.

4) Téma zákonodárné iniciativy pochází od politické reprezentace kraje, konkrétně členů
rady kraje, nejčastěji hejtmana kraje. Je většinou pravidlem, že hejtmani vzájemně konzultují návrhy
zákonodárných iniciativ (ať neformálně či na půdě Asociace krajů). V případě, že jde o společný
zájem krajů, může podat stejnou zákonodárnou iniciativu i více krajů současně – např. návrh novely
zákona o rozpočtovém určení daní, kterou předkládá jak Liberecký, tak Zlínský i Pardubický kraj.
Pokud jde o jednoduchý návrh zákona – např. o zmírnění dopadů poklesu daňových příjmů
v souvislosti s epidemií Covid-19, připraví kraj návrh zákona sám. Pokud však návrh zákona či
novela zákona zasahuje do více odvětví nebo se dotýká více zákonů, spolupracuje kraj na vytváření
znění návrhu zákona či změny zákona obvykle s externím subjektem, který se na danou problematiku
specializuje, což byl v poslední době např. případ návrhu novely zákona o rozpočtovém určení daní
a návrhu změny zákonů o Státním fondu podpory investic, o obcích, o hlavním městě Praze, a zákona
o daních z příjmů.

5)  V připomínkování vládních návrhů zákonů je kraj velmi aktivní, připomínkuje především
vládní návrhy zákonů, které se nějak dotýkají krajských kompetencí a oblastí, které kraj spravuje.